Vodnice je pochoutka i bič muslimů
Vodní dýmky jsou spojené s atraktivním prostředím východních zemí. Navozují originální atmosféru zšeřených klubů, které jsou zdobené tkanými koberci se složitými vzory a provoněné cizokrajnými vůněmi. Tabák a ovocné směsi nebo i zakázané ovoce opojných látek má své kouzlo pro cestovatele už staletí. V posledních letech se vodní dýmky pomalu dostávají do podvědomí a dobře vybavené kluby se otevírají zájemcům o unikátní zážitky i u nás, třeba v klubu v centru Českých Budějovic. Proč se kouření vodní dýmky pro mnohé stává nebezpečným tancem? Zdaleka ne pro obsah oživený hašišem… důvod je mnohem jednodušší.
Žádná cigareta na stojáka
Kouření vodní dýmky v žádném případě není možné smrsknout na pár „potáhnutí“. Shisha je zpravidla uměleckým dílem, vyžaduje svůj prostor, čas a péči. Do vázy se doplňuje voda, korunka se pěchuje tabákem, zpravidla každý kuřák má jiný postup a lehké nuance, kterými překrývá korunku alobalem nebo HMS, rozkládá uhlíky a rozdýchává dýmku. Kouření vodní dýmky vyžaduje své postupy, které není možné uspěchat ani obejít. Zapálit cigaretu můžete za běhu na autobus, vodní dýmka je královna, o kterou musíte pečovat. Nabízí opojnou atmosféru i bez cizokrajných příměsí.
Bez žen, výčitek a povinností
Rozdíl mezi mužským a ženským světem je zejména ve východních zemích nápadný. Muži mají svá, zpravidla větší a zásadní práva, ženy zase svůj uzavřený svět. Ze své pozice muži potřebují konfrontovat své názory, po svém sdílet zážitky a projevit se.
Oficiální kuřárny jsou tak v muslimských zemích silně hájeným zázemím, kde je prostor věnovaný jen a jen mužskému světu, do kterého nepřísluší připomínky o kapajících kohoutkách, nezaplacených složenkách a rozhodně do něj nepatří křik dětí. Muži mají čas na své problémy a své myšlenky. Jedno, zda u dýmky probírají výsledky fotbalové ligy, investované peníze do rozvoje firmy nebo solitérsky podumají nad svými problémy v ústraní. A pomalu se mohou propadat do vlastní pasti.
…a domů kdy?
Nemůžeme a nechceme si dělat z kouření vodní dýmky legraci. Přesto bychom s jistou nadsázkou mohli přirovnat scházení muslimů v kuřárnách k naší pánské společnosti, která se ráda po práci sejde „na jedno“. K naší kultuře neodmyslitelně patří pivo a důležité politické řeči. K muslimské kultuře patří opojná vůně tabáku, a pravděpodobně obdobná konverzace. V obou případech je třeba využívat mužské rituály s mírou. Vzájemná podpora a společnost je důležitá, nicméně každý spolehlivý muž by měl vědět, kdy je třeba odložit půl litr nebo Shishu a vrátit se k pozemským starostem a povinnostem. Pokud se příliš často začnete uzavírat před okolním světem, problémy se nakupí za dveřmi vašeho azylu a srazí vás s jistotou k zemi. Pánové u nás prošvihnou varovné signály a bludného kruhu častého popíjení je může dostat až osudový problém v práci nebo doma. Pomalu rozvíjený alkoholismus se projeví i zdravotně. Kouření tabáku ve vodní dýmce pravděpodobně nevede k natolik silným abstinenčním příznakům, nicméně nabízí stejně lákavý útěk před realitou.